Triangle - kapitola 5.

4. března 2013 v 15:00 | MissKaki |  Triangle - FF

Příjemné čtení:)

"Bude to zlý?" Zeptal se Kurt Coopa, když byli sami v obýváku. "Upřímně? Jo...Ale neboj, já jsem na vaší straně. Všechny nás nepřehádaj. Jenom je hlavně neposlouchej. Bude to bolet. My jsme na to zvyklí, ty seš na to moc hodnej. Hlavně se nezažil mit rodiče, kterým se hnusíš. Máš velký štěstí. Blaine říkal, že tvůj táta je nejlepší otec kterého viděl. Asi bych to neměl říkat, ale taky ho bere jako otce. Neříkal to, ale poznám to. Náš otec ho potom všem nikdy na zápasy nebral." Kurt jen kývl. Coop měl tendenci zlehčovat věci. Pokud i tohle on považuje za zlý, tak to bude straný. Kurt se posadil vedle Coopa na sedačku. "Až řeknu, je čas na čínu, neptej se a běž." Kurt tuhle poznámku nechápal a tak to nechal být. Po chvilce přišel Blaine s rodiči. Posadil se vedle Kurta a jeho rodiče do dvou křesel proti nim. "John a Sara Andersonovi. A ty?" Narazi jeho otec, teď už John na Kurta. "Kurt Hummle." Řekl jen Kurt. "Takže vy spolu jste jo?...A jak dlouho si říkal přes půl roku?" Oba chlapci jen kývli. "Že ses nezmínil Blaine." Konstatovala Sára. "Ví o tom tvoji rodiče Kurte?" Dotázal se otec. "Ano, táta to ví. Moje matka zemřela, když jsem byl malý." "Aha." Poprvé Kurt neslyšel poté, co řene o matce něco ve smyslu.: To je mi líto.
"A co tvůj otec Kurte? Co na to říká?""Kurtův otec ho plně podporuje." Řekl Blaine. "Takže další blázen..." Řekl John. "Spíš dobrý rodič. " Ozval se Coop. "Ty se do toho nepleť." Obořil se na něj a začal vyprávět: "Když se Blaine narodil, byl to můj druhý syn. Byl jsem štěstí be sebe. A jak rostl, byl čím dál hezčí. To jsem poznal i já. Od jeho šesti se na něj lepili holky. Už tehdy jsem se těšil, jak budeme probírat holky. A když za mnou v 15 letech přišel, že mu musí něco říct, čekal jsem něco jako, že se zamiloval do holky od naproti, že jí dal pusu a tak dále. Ale nečekal jsem, že mi řekne, že je gay. Zničilo mě to. Mohl jsem se propadnout hambou. Tak jsem řekl, že s ním nepromluví, dokud si neuvědomí, co mi říká. Nemluvili jsme 2 měsíce. Tak jsem to řekl Sáře. Vzali jsme ho k doktorům, na terapie a on si stále stál na své. Zničilo to celou rodinu. Museli jsme se kvůli tomu, že ho šikanovali přestěhovat. A já si jenom říkal, že kdybych byl v té škole, dělal bych to taky." Kurtovi se dělalo zle. Takhle mluvit o svém synovi? Měl potřebu vzít Blaina za ruku a tak to udělal.
"Čas plynul, začal chodt na Dalton, škole plné kluků a stejně nikoho nepřivez domů. Tak jsem si říkal, co když se spletl. Co když není. Tak se rozhodneme, že tě navštívíme, probereme to. Že jsi změnil názor. Že máš možná holku nebo by jsme ti mohli nějakou dohodit. Třeba dceru mého šéfa. Tak my přijedeme a co nenajdeme. Tebe a tvého přítele. Jednoduše si se nezměnil. Je mi z vís zle. Jsi jen sklamání pro Andersoni. " Vyprskl John. To už Kurt nevydržel a vystartoval. "Děláte si legraci?" Zvýšil hlas Kurt. Blaine mu ale poklepal na záda aby ho ukidnil. "Kurte to si musím vyřešit sám." Řekl a vstal naproti svému otci. "Víš otče, ještě nikdy víc jsem se za tebe nestyděl. Víš ty co? Líbilo se mi asi 20 kuků než jsem začal chodit s Kurtem. DVACET. A líbal jsem se s 2 klukama před Kurtem. Ty jsi si vážně myslel, že se přeprogramuju na holky. Je mi opravdu líto, že jsem ti pokazil plány o tvém šovinistickém tlachání o holkách. Proč nemůžeš být prostě otec? " "Co mám dělat? Probírat s tebou šaty nebo jestli ten kluk má pěknej zadek?" Zakřenil se. "Ne, to nemusíš, ale co třeba počasí. I to by stačilo. Místo toho od tebe neslyším poslední 2 roky jen slova odporná, hnusný, hříšný..." "Vždyť takový jsi. Přesně všechno co jsi řekl a ten tvůj "přítel" taky." Ukzal na Kurta. "Hele, mě nadávat můžeš, ale Kurta nech na pokoji. Tebe nezajímá, že jsem konečně šťastný, že se konečně těším na další den, který není jen utrpení?" "Ne to mě vážně nazajímá, synku." "Nedá si někdo čínu?" řekl najednou Coop. Kurt poznal co tím ctěl říct. Bude to horší a horší. Koukl na Blaina a ten jen kývl. Kurt se nenápadně vykradl z pokoje. Za zády slyšel jen řev Johna.
Nedokázal uvěřit jak moc se ten den zvrhl. Na tohle dlouho nezapomene. Vyběhl z domu na zastávku a od ní rovnou domů. Odemkl dveře od domu a zapadl. Burt byl už doma. "Ahoj synku,Jak se máš?" "Právě jsem zažil nejhorší den života " "Jestli ses rozešel s Blainem, tak tě asi zabiju." "Ne to ne, jen přieli jeho rodiče a jeho otec je ukázková forma homofoba." "Nadával?" Zvýšil trochu hlas Burt. "Jo, hlavně Blainovi, jak ho zklamal. Pak i trochu mě, ale bylo to mířeno na oba." "Nadával tobě?" "Jo, nechutný, hříšný...prostě klasika." "Hoď na sebe kabát. Jedeme. Mám chuť toho pána poznat." Řekl Burt a vzal si klíče od auta. Kurt ho jenom následoval.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mimi mimi | 4. března 2013 v 19:41 | Reagovat

tak to bude zajimavy :D DDDDDDDDDDDDDDD doufam ,ze mu burt rozbije pusu :DDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama